Historie a rozšíření

Čau čau je velmi staré plemeno, o němž jsou zmínky v kronikách starých 3000 let. První výskyt čauů je zaznamenán v oblastech Mongolska, Mandžuska a severní Číny, odkud se pak rozšířil do Číny a jihovýchodní Asie.

První čau z Číny se v Evropě objevuje v Anglii roku 1781. Pak se 100 roků nedělo téměř nic. Až v 80. letech 19 století se začíná čau objevovat na výstavách v Anglii, začínají se importovat další čauové z Číny, začíná se s chovem. A v roce 1895 je založen první chovatelský klub pro čau čau, který dodnes existuje. Je sestaven standard plemene podle legendárního šampiona "Chow VIII". Anglie se tak stává druhou zemí původu čau čau.

Koncem 19. století se čau objevuje i v Americe, na evropském kontinentu se čau objevuje počátkem 20. století. Na území Rakousko-Uherska byl prvý čau vystavován v rove 1906. Ve 20. letech se začíná s chovem čauů ve Francii a Německu. Až do 40. let 20. století se do Evropy importují čauové z Číny, ale pak čau z Číny mizí.

V Československu se prví čauové objevili na konci 20. let 20. století, do plemenné knihy jsou zapisováni od roku 1946, ale v nepatrném množství. Až od poloviny 60. let se chov tohoto plemene začíná rozvíjet. Největšího rozmachu bylo dosaženo počátkem 90. let, kdy bylo zapisováno do plemenné knihy ročně okolo 500 štěňat ročně, postupně došlo k poklesu a nyní se zapisuje okolo 100 štěňat ročně.

V současnosti je čau rozšířen téměř po celém světě. Mezi významné země, kde se čau chová, patří země původu Velká Británie, USA, Kanada, Francie, Německo, země Beneluxu, dále Skandinávie, Itálie, země střední Evropy. Velký rozmach plemene čau čau nastal v 90. letech 20. století v Rusku. Čauové se chovají i v jižní Africe, Austrálii a Japonsku. Na konci 90. let 20. století dochází k pokusu obnovit chov čauů v jejich původní domovině - v Číně.